Sigma AF 50 mm F 2.8 EX DG Macro

Nejkratší makroobjektiv, který Sigma vyrábí. Lze jej použít na fotoaparáty s kinofilmovou velikostí snímacího čipu i na ty, které mají snímací čip menší, kde je nutno počítat s příslušným ořezovým faktorem. Zkratka DG u tohoto objektivu znamená, že výrobce optimalizoval použití s digitálníma zrcadlovkama tím způsobem, že se na zadní čočku objektivu nanáší několikanásobné antireflexní vrstvy, zamezující odleskům od snímacího čipu fotoaparátu. Plná kompabilita s kinofilmovýma zrcadlovkama zůstává pochopitelně zachována…

SIGMA AF 50 mm / 2.8 EX DG Macro

SIGMA 50 mm F 2.8 EX DG Macro

Popis:

Rozměry:

Délka zataženého objektivu bez nasazené clony – 63 mm
Délka objektivu s maximálně vysunutým tubusem bez nasazené clony – 100 mm
Délka zataženého objektivu s nasazenou clonou – 88 mm
Délka objektivu s maximálně vysunutým tubusem s nasazenou clonou – 125 mm
Maximální průměr objektivu – 72 mm
Maximální průměr sluneční clony – 76 mm
Délka sluneční clony – 27 mm
Tento objektiv při zaostřování mění svou délku.

Bajonet: kovový
Materiál a povrchová úprava: tělo objektivu tvoří zřejmě plast s povrchovou úpravou podobnou sametu.
Ostřící prstenec je gumový s příčným vroubkováním.
Sluneční clona zdá se být kovová se stejnou povrchovou úpravou, jako tělo objektivu

Maximální clona:

F 32 (u Nikonu a Pentaxu)

F 45 (u Canonu, Sony a Sigmy)

Minimální clona: F 2.8

Maximální poměr zvětšení: 1:1

Tělo objektivu je opatřeno stupnicí zaostřené vzdálenosti. Minimální zaostřitelné vzdálenosti ve vztahu k danému poměru zvětšení. Tubus objektivu je opatřen stupnicí poměru zvětšení od 1:1 do 1:5.

Objektiv je vybaven LIMITERem , který umožňuje regulovat rozsah zaostřování objektivu buď na rozmezí 25 cm až nekonečno , makrorozsah 18 – 25 cm nebo ponechá rozsah bez omezení.

Sluneční clona se nasazuje našroubováním do filtrového závitu popřípadě do filtru samotného (pokud to filtr umožňuje)

Průměr filtrového závitu: 55 mm, přední člen se při zaostřování neotáčí

Úhel zorného pole: 46.8°

Hmotnost: 320 g

SIGMA 50 mm F 2.8 EX DG Macro

Praxe:

Objektiv lze použít na všech systémech SLR, to znamená kromě DX formátu (či APS-C ) také na FX a kinofilmu. Objektiv je svým charakterem způsobilý k širokému použití, největším dílem je však zcela nepochybně určen pro pořizování snímků detailů či záběrů malých předmětů.

Ne zrovna povedeným prvkem je krytka objektivu. Při trvale nasazené sluneční cloně je defacto vyloučeno její použití. Chod mechanických částí objektivu je hladký, ostřící prstenec nevykazuje žádný obtěžující odpor, tubus je bez nežádoucích vůlí.

Při snímání na krátkou vzdálenost fotografovaného předmětu s nastaveným nízkým clonovým číslem je potřeba si uvědomit, že HO je v řádu několika málo mm a je nutno počítat se snímáním ze stativu, nejlépe za pomocí makrosáněk. V případě fotografování z ruky je velké riziko neostrosti způsobené i sebemenším pohybem v době mezi zaostřením a vlastní expozicí, čemuž se ale často prakticky nelze vyhnout…

Při snímání v makrorozsahu může občas způsobovat trable vysouvání předního tubusu, a to v případě, že fotografujeme s nasazenou clonou. Ta má totiž velice často tendence k narážení do fotografovaného předmětu a je tedy lépe ji v takovýchto situacích raději sundat.

Limiter je zkonstruován tak, že pro jeho budoucí rozsah omezení je rozhodující, v jaké poloze se nachází tubus při jeho aktivování. Hraniční hodnotou je poměr 1:2. Požadujeme-li tedy zaostřování objektivu limitovat pro makrorozsah, musíme před aktivováním limiteru vysunout tubus až za hodnotu 1:2 a pak teprve provést aretaci.

SIGMA 50 mm F 2.8 EX DG Macro

Autofokus pracuje podle očekávání – jeho rychlost a hlučnost chodu se sice nedá srovnávat s SWM motory objektivů Nikkor či USM u Canonu, nicméně v praxi nevidím zásadní problém a při tomto konstatování beru zcela na zřetel hlavní účel použití tohoto objektivu. Případy, kdy objektiv při automatickém zaostřování přejíždí tam a zpět (a celá trasa v jenom směru mu trvá cca 2 vteřiny), sice nejsou zcela vyjímečné, ale objektiv takto reaguje výlučně v situacích, ve kterých by se takto zcela jistě zachovaly i ostatní objektivy (např. jednolité plochy, nekontrastní scény). V naprosté většině běžných situací funguje AF spolehlivě a poměrně rychle. Zaostřování je doprovázeno znatelným, ale nijak rušivým bzukotem motorku, mě osobně to nijak neobtěžuje.

Mezi uživateli objektivů Sigma na aparátech Nikon se občas objevují stesky nad problémem s front či backfocusem. U mého kusu tohoto objektivu takovéto potíže nepozoruji.

Optické vlastnosti:

Je obtížné posuzovat kvalitu objektivu bez přímé možnosti srovnání s jinými objektivy ať už stejné kategorie, či kategorie kvalitativně i cenově vyšší. Já mohu jen srovnávat s ostatními objektivy, které vlastním a nezbývá mi, nežli konstatovat, že nákupem tohoto objektivu jsem do své výbavy získal jednoznačně nejostřejší sklo. Při tomto hodnocení samozřejmě musím brát v potaz, že ostatní objektivy, které vlastním (Nikkor 18-70, Tokina 50-135 a Tokina 12-24), jsou kategorie zoom a je tedy jakýsi předpoklad, že pevné sklo by mělo už z principu tyto objektivy opticky předčit.

Sigma AF 50 mm / 2.8 EX DG Macro vykazuje ostrou kresbu v celé ploše obrazu již od nejnižšího clonového čísla. Vysokou úroveň kresby si zachovává až po hodnotu f16, pak se již začíná projevovat mírné zhoršení kresby.

Metodika testu:

Zkušební obrazec je vytištěn na formátu A3 ( rozměr jeho vymezené plochy pro formát 3:2 je fyzicky 310 x 205 mm )

Bylo pořízeno 8 snímků s hodnotami clony f2.8, f4, f5.6, f8, f11, f16, f22, f32

Formát souboru JPEG Basic, doostření nastavené v aparátu na hodnotu +1 , následná úprava úrovní stanovením bílého bodu, jinak bez úprav. Objektiv byl používám na těle Nikon D70s

Bokeh:

- zobrazení částí snímku položených mimo hloubku ostrosti, je pro posouzení jeho líbivosti velice subjektivním faktorem, já jej u tohoto objektivu považuji za velmi dobrý.

Parametry jako jsou vinětace, chromatická aberace apod. v tomto ohledu u mě přichází na řadu jen subjektivní pocit z výsledných snímků – a ten mám dobrý.

Závěr a hodnocení:

Pro mě osobně bylo velké dilema, zda pořídit makroobjektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm na místo obvyklejšího ohniska 100 mm. Rozhodující pro mě byla nakonec snad větší univerzálnost použití 50 mm ohniska (možno použít i jako pevnou padesátku na kinofilmu), možnosti použití delších expozičních časů pro fotografování z ruky, skladnost a v neposlední řadě také sympatická cena. Kvalita tohoto skla mě naprosto uspokojila a své volby nelituji.

Výrobce dodává tento objektiv s bajonety Canon, Nikon, Pentax, Sony a Sigma.

Klady:

kvalitní mechanické zpracování a povrchová úprava
optická kvalita
rozměry , hmotnost
použitelnost nejen na DX formátu , ale i na full frame formátu
cena

Zápory:

nevhodně řešená krytka přední čočky objektivu
oproti vyspělejším systémům pomalejší a hlučnější autofokus
vysouvání předního tubusu

Praktické snímky jsou konvertovány z NEFových souborů do formátu JPEG pomocí softwaru Nikon Capture 4.4.2 za použití vlastního převodního algoritmu.

Snímky motýlů byly fotografovány Canonem 350D, do RAW-u a následně převedeny pomocí softwaru Canon Digital Photo Professional do JPG.

V prvním řádku jsou ukázky snímků testovacího obrazce, ve druhém řádku jsou ukázky bokehu a protisvětla, ve třetím řádku jsou ukázky hloubky ostrosti. V posledních dvou řádcích najdete běžné snímky s testovaným objektivem.

Fotografie: